Světové poháry očima dobrovolníků

05. 05 2008 00:00:00

Zeptali jsme se několika členů Teamu Liberec 2009 na jejich pocity ze Světových pohárů v běhu a skoku na lyžích a v severské kombinaci, konaných během dvou letošních únorových víkendů…

Petra Adámková
 
„Do Liberce jsem přijela z Brna, kde studuji vysokou školu. Naštěstí je zkouškové období, takže jsem s uvolněním neměla žádné problémy. V Liberci jsem pracovala na Ještědu v zázemí pro dobrovolníky. Po dobu konání Světových poháru jsem bydlela u kamarádky. Příští rok ji třeba zlákám, ať se se mnou zúčastni jako dobrovolnice Mistrovství světa. Jen bych si přála, abych si mohla vyzkoušet zase jinou pozici, než v zázemí pro dobrovolníky. Nejvíc by mě lákala práce attaché, neboť jsme s kamarádkou vyzvedávaly v Praze na letišti finský tým skokanů a ti byli moc fajn. Úkol attaché spočívá v tom, že jste sportovcům k dispozici a zařizujete pro ně, co jim na očích vidíte J od posilovny, přes objednání autobusu na sportoviště až po pomoc při akreditaci. Skokani Happonen a Ahonen nám padli do oka a asi i my jim, neboť se na nás celý zbytek pobytu obraceli, když něco potřebovali. Příští rok do toho jdu určitě znova a už teď se těším, až se s mými novými kamarády - dobrovolníky zase potkám. Je dobře, že jsme si práci mohli všichni vyzkoušet už teď. Příští rok tu budeme jako doma a vyhneme se chybám, které jsme na poprvé dělali nejen my, ale i koordinátoři. Nebudeme si nalhávat, že bylo vše jen růžové, někdy vázla komunikace, jindy jsme čekali na Ještědu a nedočkali se nadřízeného. Ale od toho, myslím, trénink je! Jen na ty Finy se teď musím dívat jen v televizi.“
 
Marie Sokolová
 
„Já jsem pracovala na akreditacích v hotelu Babylon. Musím hned na začátek říct, že jsem z práce nadšená. Protože jsem třetím rokem na mateřské, mohla jsem sama sobě dokázat, že jsem schopna pracovat spolu s ostatními na dobré věci a leccos zařídit. Díky tolerantnímu manželovi a fantastickým babičkám jsem mohla získat tyhle zážitky a podílet se na konání Světových pohárů. Vůbec nelituji času zde stráveného, protože to byla nepřenositelná zkušenost. Pomáhala jsem i při organizaci „béčkových“ pohárů, a tak mám možnost srovnávat. Organizace při Světových pohárech se o sto procent zlepšila. A při Mistrovství světa příští rok už z nás bude parta profesionálů.“ (smích).
„Můj největší zážitek je ze soboty, kdy jsem se věnovala zahraničním dobrovolníkům, kteří se přijeli do Liberce podívat. Byli mezi nimi Kanaďané, Němci a Poláci. Ti budou sice pomáhat až příští rok, ale chtěli se ve městě lépe orientovat a zjistit, co mohou při MS očekávat. Vzala jsem je na Ještěd a do Vesce, kde zrovna probíhaly běžecké závody. Viděli všechna důležitá místa, jejichž znalost se jim bude hodit. Byli jsme v Tip sport aréně, na náměstí Dr. Eduarda Beneše, ve vysokoškolských kolejích na Harcově, kde budou příští rok ubytovaní všichni sportovci. Procvičila jsem si tak angličtinu a seznámila se s lidmi z celého světa. Rozhodně řeknu o dobrovolnictví i svým dalším kamarádkám, ať jim nemusím o závodech jen vyprávět.“
 
Eliška Chmelařová
 
„Já jsem pracovala jako dobrovolnice na akreditacích. Studuji na Technické univerzitě tady v Liberci a tam jsem se také dozvěděla o této práci. Sice máme zkouškové období, ale sešit s sebou nemám. Učit se a věnovat se návštěvníkům Světových pohárů, to by asi nešlo dohromady. Nejvíc mě na této práci baví to, že se seznámím s novými lidmi a hlavně si procvičím angličtinu a němčinu. Je to něco jiného, než když máme angličtinu ve škole. S rodilými mluvčími je to zážitek. Příští rok si nenechám Mistrovství světa ujít, jen bych ráda pracovala na pozici, kde využiji němčinu. Chtěla bych se třeba starat o německý tým, tam bych si procvičila můj oblíbený jazyk. Za celých 14 dní, co pracuji jako dobrovolnice, jsem se nesetkala s nikým protivným nebo nepříjemným. Asi je to tím, že sportovci i novináři přijeli do Liberce dobře naladěni a těšili se na závodění. Ve škole doporučím spolužákům, ať se přihlásí do Teamu, abychom tu atmosféru sdíleli společně.“
 
Michal Kadlec
 
„V Liberci jsem pracoval v sekci Doprava. Na Ještědu byla zjednosměrněná komunikace vedoucí ke skokanským můstkům. Šlo o dost zodpovědnou práci, a to nás právě s kamarádem bavilo, bez nás by to vlastně na Ještědu nefungovalo. Někteří dobrovolníci se této práci vyhýbali, nechtěli stát celý den na parkovišti, mě to ale nevadilo, naše práce měla smysl. I když jsem byl kousíček od skokanských můstků, na závody jsem se nedíval. Soustředil jsem se na to, aby se hlavně závodníci a návštěvníci bezpečně dostali na závodiště. Přijel jsem zkrátka pracovat, ale moji známí se dívali na Světové poháry v televizi a říkali mi, jak to vypadalo. Na závody jsem si musel vzít volno z práce, ale neměl jsem s tím nejmenší problém. Někdo jede k moři, já rád trávím čas na horách. A když při tom ještě pomůžu při sportovní akci, je to super. Jsem blízko sportovcům a vím, že jsem přispěl svým dílem k úspěšnému zvládnutí celé akce. Rozhodně mě tu příští rok zase potkáte.“
 
Petra Večerníková
 
„Jako studentka jsem neměla problém s uvolněním na závody. Máme zkouškové období a je na nás, zda ho strávíme nad knihou, nebo na sjezdovce. Mým útočištěm se stala infobuňka na Ještědu. Byly jsme s kamarádkou k dispozici dobrovolníkům, staraly jsme se, aby měli k dispozici, co potřebují. Bohužel se nám třeba stalo, že se zrušily závody ve skoku kvůli silnému větru a my jsme přesto byli od rána na Ještědu. Příští rok bych chtěla dělat attaché, asi jako spousta mých známých. Bavilo by mě zařizovat věci pro zahraniční týmy a starat se o jejich pohodlí. Jestli jsem při práci byla s něčím nespokojená? Vadí mi, že se v areálech smí kouřit. V kodexu jsem sice našla informaci, že jsou ve sportovištích vyhrazena místa pro kuřáky, já sama jsem ale žádná neviděla. Kouření podle mě na sportovní akce nepatří.“

(Připravila Veronika Krausová)

Únorové světové poháry - pohled zpátky

Během dvou únorových víkendů se v areálu na Ještědu a ve Vesci sešlo téměř 400 dobrovolníků – členů Teamu Liberec 2009. Pomáhali všem sekcím OV, které je budou potřebovat i při Mistrovství světa příští rok. Během 14 dní si všichni společně vyzkoušeli mnoho věcí týkající se komunikace, logistiky a vzájemné spolupráce. Vzhledem k jarnímu počasí, které se snažilo zkřížit plány organizátorů, byli všichni rádi, že se závody v obou termínech nakonec podařilo uspořádat.

Premiéra je za námi!

Liberec - vlastní) Je za námi první velký závod, který se nám s  pomocí Vás - dobrovolníků - podařilo uspořádat. Proběhl ve dnech 11. - 13. ledna 2008 a byl to Světový pohár „B" v severské kombinaci. Zúčastnilo se ho přes 70 závodníků a ti si zásluhou všech organizátorů mohli poprvé...

Dopis dobrovolníkům od Kateřiny Neumannové

Vážení přátelé, děkuji Vám, že svou podporu Mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci v roce 2009 neberete jen jako prázdná slova, ale že jste nám nabídli svou aktivní pomoc jako jedni z dobrovolníků. 
 
ALEŠ
VODSEĎÁLEK

NAROZEN:
5. 3. 1985

VÝŠKA A VÁHA:
182 cm / 66 kg

KLUB:
ASO DUKLA Liberec

ZÁJMY:
stolní fotbal, fotbal

DISCIPLÍNA:
závod sdružený

WEB STRÁNKA: