(Liberec – vlastní) K rozhovoru jsem pozvala sympatickou mladou slečnu Petru Barciagovou. Petra pracuje v krevním centru v Ostravě a na kolejích ve Vesci jsme si spolu povídaly o její dobrovolnické činnosti. Na mistrovství světa v Liberci pracuje jako shaperon (šaperón).

Shaperoni jsou lidé, kteří při závodech stojí v cílové rovince a odchytávají závodníky na antidopingovou zkoušku. Na každý závod musí být minimálně šest shaperonů.

 

Dám jim podepsat formulář, že souhlasí s antidopingovou zkouškou. Když ho podepíšou, do hodiny musí být na antidopingové zkoušce, která je v Tipsport areně. Z Vesce i z Ještědu nám jede shuttle, sportovce odvedeme do arény, kde s nimi potom počkáme. Tam si je převezmou antidopingoví komisaři, kteří s nimi jdou na záchod.

 

Ano, u kabinek nejsou dveře, komisaři se postaví místo nich a sportovec musí před nimi vykonat potřebu.

 

Překvapila mě Virpi Kuitunenová, kterou jsem odváděla po závodě, kde byla čtvrtá a ona právě nemohla. Chtěla, abychom pustili vodu a nakonec to pomohlo. Starý známý trik.  

 

Chtěla jsem do medical, to je lékařské zabezpečení. Mám vystudovanou zdravotní školu. Byla bych na antidopingové kontrole jako odběrová sestra. Bohužel bylo málo shaperonů, a tak mě přeřadili. Ale jsem tady spokojená.

Myslím, že ne. Není potřeba ani žádná zdravotní škola. Nutná je alespoň základní znalost angličtiny.

Evi Sachenbacherovou-Stehleovou, včera Aino Kaisu Saarinenovou.

Včera právě s Aino Kaiso Saarinenovou. Po dojezdu šla do mix zóny (vyhrazený prostor u cíle, kde sportovci po dojezdu dávají rozhovory novinářům - pozn. aut.) a poté se chtěla jít „vylyžovat“. A protože my na ně musíme stále vidět, postavila jsem se na kopeček. Aino Kaisa jezdila dokolečka a náhle mi zmizela za kopec. Tak za ní utíkám. Za chvíli znovu udělala kolečko a najednou se objevila za mnou a se smíchem na mě volá: „Hey you, are you training with me?“ (Hej ty, trénuješ se mnou?) Byla to docela sranda. Kamarádka měla předevčírem na starosti Japonky. Ty moc neumí anglicky. Snažila se jim vysvětlit, že na ně musí stále vidět. Ony jí nerozuměly a tak musela běžet celou tréninkovou trať za nimi. Chudák.

 

Trošku to občas vyčerpává.

 

Rozhodně neopakovatelné seznámení se s prostředím velkých závodů a se sportovci samotnými. Je to neuvěřitelný zážitek. Potkat Marit Bjoergenovou, to je úžasné. Dokonce si můžeme s těmi závodníky i popovídat. Třeba s Justynou Kowalczikovou. Tím, že bydlím na hranicích s Polskem, polsky trochu umím a ona byla super. Výborná ženská.