Statistika přístupů

Tento web byl provozován od října 2007 do 15. 3. 2009, přičemž stávající grafická podoba byla spuštěna v dubnu 2008. Dále uvedené statistické...

Liberecký šampionát skončil, pochvaluje si ho celý svět

Dnes byl na programu FIS Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009 poslední závod mužů na 50 kilometrů. Poslední mistr světa z Liberce,...

Poslední závod vyhrál Pan Řídící

Už i poslední závod 47. FIS Mistrovství světa v klasickém lyžování LIBEREC 2009 zná svého vítěze. Zcela právem se jím stal fenomenální...

Jak pracují kanonky, aneb tajemství libereckého sněhu

30. 01 2009 20:00:00

(Liberec - MF Dnes, 28. 1. 2009) Čekám spíš něco jako řízení letového provozu s desítkami obrazovek a počítačů. V místnosti v prvním patře cílové budovy veseckého areálu však visí jedna velká mapa a bzučí dva počítače. Tohle je velín sněžných děl, která chystají sníh pro mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci.
 
Děla vypadají trochu jako motory letadel. Jsou na nich skoro dvě desítky tlačítek a displej, který ukazuje teplotu vzduchu nebo rosný bod. Tytéž údaje se zobrazují na jednom z počítačů. „Poprvé jsem na to koukala jako blázen,“ říká Kateřina Neumannová, šéfka organizátorů.
 
Obsluha, jež hlídkuje ve dne i v noci, si na obrazovce může vyvolat detaily o každém z 28 děl. Jakmile jsou připojena k přívodu vody a proudu, promění se v "kanonek".
 
„Vidím, v jaké je dělo pozici. Ukáže mi po hodinách, jaká teplota kde konkrétně byla,“ líčí Vladislav Štembera. Což je zásadní údaj pro výrobu sněhu. Začíná se s ní, když teploměr klesne na minus 2,4 stupně.
 
Ovšem ani to neznamená, že se rozjedou všechna děla. Ve veseckém areálu se totiž teplota liší až o sedm stupňů. Nejtepleji je tam, kde fouká vzduch od města. A tam jsou také největší zásoby sněhu.
 
Jak vlastně vzniká_ Na okraji děla jsou čtyři řady trysek, jež se spouštějí postupně podle teploty. Do vody pod tlakem se ještě vhání vzduch, aby voda snáze zmrzla.
 
„Je důležité, aby voda byla trochu špinavá, dobrá je přírodní,“ vysvětluje Luděk Sáska, další z organizátorů. Voda se pro liberecký šampionát bere z rybníka, potoka a pak případně z vodovodního řádu.
 
„Můžeme ovlivňovat kvalitu sněhu,“ ukazuje Štembera stupnici od jedničky do devítky. „Čím je číslo nižší, tím je sníh sušší.“ Což je lepší. Ale mokrého se udělá víc.
 
Pokud dělo pracuje naplno, spotřebuje 500 litrů vody za minutu. Výsledkem je jeden kubík sněhu. „Tenhle kanonek se obzvláště povedl,“ žertuje Neumannová, když jí  Štembera ukáže ten nejvýkonnější.
 
K dosněžování se na některých místech používají tyče, které vypadají trochu jako nakloněné sloupy veřejného osvětlení. Zvládnou pokrýt omezený prostor, vyrobí méně sněhu, zato kvalitnějšího. Jsou levnější. O třetinu proti dělu. To vyjde zhruba na 900 tisíc korun.
 
A provoz_ „V porovnání s rozpočtem mistrovství není tak drahý, je v jednotkách milionů,“ vypočítává Neumannová. „Sníh je nejdůležitější, radši si ho nastříkáme víc.“
 
S úlevou se rozhlíží po zasněženém areálu, kde před sebou tři rolby valí masu bílé hmoty. A předpověď počasí se zdá milosrdná.
 
Štembera si uleví: „Kdo nezažil minulou zimu, neví, jak krásný pocit je, když děla běží.“
 
Barbora Žehanová, MF DNES
 
 

 

Oficiální mezinárodní sponzoři

Oficiální národní partneři

 
GREGOR
SCHLIERENZAUER
(AUT)
NAROZEN(a):


VÝŠKA A VÁHA:
179 cm / 56 kg

KLUB:
SV Innsbruck- Bergisel

ZÁJMY:


DISCIPLÍNA:
Skok na lyžích

WEB STRÁNKA:
www.gregorschlierenzauer.com